Pajina en France

chez wam

2006-09-08T00:52:00.000+02:00

A to definitivne, na dlouho a mohu rict "konecne". Jak bylo v poslednich tydnech mnohokrat receno: "i negativni zkusenost je velkym prinosem". Takze: zhubla jsem 5kg, nezeru tolik maso (ale zato uz do sebe narvu mozzarelu), mluvim francouzsky dost obstojne na to, abych zvladla poslat kluky z druhe generace (viz www.husokachna.blogspot.com) do patricnych mezi. Ztratila jsem spoustu predsudku o francouzske kulture: Tedy neni to "ajfelovka, bageta a kamember", ani "liberte, egalite, fraternite", ale pokrytectvi, lenost a omezenost. At si rika kdo chce co chce, at si ve vlade sedi Mirek nebo Jirek (to aby se to rymovalo), u nas je proste u nas. A je tu krasne!

na navsteve chez moi

2006-07-13T12:06:00.000+02:00

Tak jsem si svym skvelym projektem overila, ze Cesi jsou opravdu narodem zrucnym, schopnym, organizovanym, pohostinnym...Jen teda nechapu, proc musime mit v Thunovskem palaci takovou spoustu trubcu, pro ktere napis "Salus rei publicae suprema lex esto" zrejme znamena "Kdo driv usne, ten driv mele". Nicmene Praha je pro me porad ta nejkrasnejsi, pivo nejchutnejsi a chram sv. Vita nejuchvatnejsi (at si Martin rika co chce, stejne ma bouli na hlave :-)). Tak snad to do stredy prezijeme ve zdravi!

Le monde est à nous

2006-06-16T10:17:00.000+02:00

Tak se nam udelalo ve Francii strasny vedro. Kluci cerny ozili a nevedi co s roupama. Vcera zapalili jedno auto u nemocnice, pak prevratili a rozstriskali autobus, takze se mistni MHD nastvala a presrusila spoj do konce dne. Musela jsem pesky. No a nejvetsim lakadlem se pro ne pochopitelne staly divky v letnich svrscich. Ale abych jim nekrivdila - cele rodinky vzdycky vyrazi o vikendu do parku, kde griluji a zpivaji a tanci, takze si tu pripadam jako v Africe ci Karibiku. Francie je fakt dobra zeme na poznani novych kultur - jste na jednom miste a cely svet prijde za vami. Otazkou je, jestli je to dobre nebo ne...Co si o tom myslite vy, mi drazi?

Kolekce

2006-06-01T20:03:00.000+02:00

Taky jste nikdy nic nesbirali? Ja jsem tim jako dite strasne trpela. Vsichni porad sbirali nejdriv cecka, pak hokejovy karticky. U nekoho se to transformovalo ve sbirku rostenek a podobne. A ja porad nic. Tak jsem se rozhodla, ze budu sbirat telefonni cisla. Po priletu na Orly jsem se zase vratila do sedive parizske reality, kde chybi zelen, pivo a prodavaci Noveho prostoru. Jedna vec je tu ale navic - chlapi vopruzaci! Ale da se toho vyuzit :-) Letiste bylo zpulky zavreny, ponevadz tam nasli nejakou opustenou batozinu. Tim padem mi ujely vsechny busy a vlaky a dokonce i taxiky. Nastesti se kdesi objevil jakysi Mickael, ktery cekal na sveho milanskeho prietele, a nabidl mi, ze me odveze. Vzhledem k tomu, ze me osvobodil ze sparu Arabu jsem doufala, ze to neni z blata do louze, a nechala jsem se premluvit. A tak jsme se i s Italem narvali do jeho mini Audi TT. Na konci cesta jsem obdrzela cisla dve s tim, jestli nechci prijet do Rima, ze si tam ted pronajali byt. Opravdu od srdce jsem se zasmala! Ale jinak to byli sympaticti chlapci...

Hned vecer jsem vyrazila za Chillymazaranskou partickou, abych jim sdelila, ze v Cechach je to stejne lepsi. Samozrejme jsem opomnela, ze pokud ma autobus prijet ve 22:58, tak je treba byt na stanici od 22:45 do 23:10, aby mel clovek sanci, ze se sveze. No samozrejme mi ujel. Behem peti minut kolem me dvakrat projelo policejni auto a nakonec prede mnou zastavilo. Do predniho okenka se narvaly 3 hlavy a kam ze slecna jede. Slecna nahodila vyraz: "pravemiujelbusajehroznazima" a jelo se...Takze to by byla dalsi tri cisla do sbirky, ktere se navic muzou pekne hodit. Jen jsem doufala, ze me nikdo v tom aute neuvidi ;-)

petr en france

2006-05-24T19:32:00.000+02:00

Byli jsme na pochodu proti AIDS, kde nam hrali La Rue Ketanou, strasne jsme zmokli. No, ale meli jsme se pekne, co dodat :-)

pajina et ente au portugal

2006-05-05T00:05:00.000+02:00

No, tak zacneme pekne od zacatku. Stepanuv let do Parize byl opozdenej a ponevadzd jsem se zarekla, ze uz mu nebudu nic organizovat, tak jsme se hledali asi 3 hodiny. Nakonec prijel specialnim spojem Orly - "u nas" za 7 EUR, do Longjumeau jsme dorazili asi v jednu po pulnoci. Kdyz jsme v casnych rannich hodinach prejeli na opacny konec Parize, kde mel byt autobus, ktery spojuje Pariz s letistem Beauvais, priritil se k nam jakysi snedsi chlapik s tim, ze bus uz nejede a ze nam zaridi taxik. Za 110 EUR. Vzhledem k tomu, ze nebyla jina moznost, ukecali jsme ho na 80 EUR a vyrazili smer letiste. Proc porad rozepisuju ty ceny? Protoze Stepanova letenka Pariz - Praha stala 30 EUR a cesta z Parize do Beauvais 47 EUR. A to znacne ovlivnilo nas Portuglasky pobyt, nebot jsme museli hospodarit s o dost mensim rozpoctem. Ale i presto to bylo moc fajn, Sarka se o nas vzorne starala, jedla jsem rybu (dokonce 5 - sardinek) a taky jsme meli dvakrat krevety (i Stepan to sezral, jednou teda). Navstivili jsme Porto, Lisabon, byli jsme na plazi a na hrade a samozrejme nejlepci to bylo v Coimbre, kde jsou vsichni moc sympaticky (aby ne, kdyz furt chlastaj ;-)). Pokud tam nekdo zavitate, tak vyzadujte seznameni se s Pablem. Dostanete susenku...

Po rozvodu

2006-04-28T17:48:00.000+02:00

Na vzdory Sarcinym obavam jsme zatim se Stepanem moc hodni (i prestoze me obcas prekvapi nektere nove, v porovnani s "passe", kontradikcni nazory). Aby ne, kdyz se mame tak kraaasne: je nadherne, ochutnali jsme prvni jahody, zmrzlinu a ja mam jako obvykle vyrazku z alergie na slunicko. K memu velkemu prekvapeni se tu zatim domluvime skoro nejlepe ve francouzstine. Program se nam porad meni, ale rybu si ujit nenecham!

Tak to jen tak kratce, aby me Evicka mela jeste rada a rodinka se nebala. Fotim o sto sest, ale nemam kabel, sem blba, no...Ale tentokrat foto dodam

Casy se meni

2006-04-24T15:00:00.000+02:00

ale Pajina zustava...to jsem se takhle v sobotu vydala na punkerskej koncert do squatu. Cesky squat neni francouzsky squat. Ve francouzskem squatu je podezrely kazdy, kdo neni propichany, potetovany, spinavy, nema psa, cervene oci a hlavne - stoji. Tam se clovek musi valet po zemi a kricet na vsechny strany. Jinak na vas koukaj, a pekne blbe. Ale nakonec jsem vyvazla bez uhony, naopak se mi to moc libilo. Tous différents - tous égaux, ne? Je zajimave se ocitnout na druhe strane. I Pajina muze mezi punkery a bezdomovce, v klidu se s nima bavit, "normalne" oblecena a bez stylizace! Doufam, ze si vsichni uzivate prvni slunecne dny. Brzy nashle :-)

Petuv budouci domov

2006-03-28T11:55:00.000+02:00

Vazeni, mili a hlavne verni,

hory byly prekrasne, slunce palilo a hlavne jste tam byli VY! A moc me potesili!

V Grenoblu je to fajn, studentske mestecko, ktere opravdu zije, kolem jsou krasna horska panoramatata a bylo krasne teplo (na tilko). Ale dosla jsem k zajimavemu zjisteni. Uz me proste nebavi nocni tahy. Probihalo to nasledovne - nejdriv jsme hrali doma ruzne francouzske obdoby "svinaka", abychom se jakoze predopili. Uspesne se mi darilo predstirat, ze piju jako ostatni, nebot jsem mela pivo a jim nejak nedoslo, ze efekt vodky (s rozpustenymi bonbony) a chmelu neni stejny. Pote jsme vyrazili do mistniho baru, kam se kazdy patek schazeji vsichni erasmaci, eveesaci a dalsi programaci. Vsichni se tam pak okukuji, seznamuji, osahavaji atd. a mne bylo uplne blivno, kdyz jsem si predstavila, jak tohle probiha i v Praze a jak je vse v tehle atmosfere jednoduche. Cely vecer jsem tedy stravila v oblezeni Anglicanu, Nemcu, Spanelu, Italu a nevim ceho vseho jeste, kterym jsem tradicne vysvetlovala, ze nejsem z Ceskoslovenska, ze nepiju vodku, ze neni vubec divne, ze nejsme vysoka blondyna a hlavne ze opravdu neni nutne, aby me doporovazeli az na zachod. Mela jsem sto chuti odejit, ale bohuzel jsem jaxi nevedela kudy z nudy. Navic v Grenoblu jezdi "nocni doprava" od 21h do 00h, takze by ta cesta byla tak na hodinu a pul pesickem. Nasla jsem si tam v rohu pohodlneho kresilko, kde jsem byla asi tak pulhodinky sama. Najednou, kde se vzal tu se vzal nakej Bulhar z predmesti Varny. Zacal do me hustit, jak jsou Cesky strasne krasny a skvely a ze ma doma holku, ale to jako ze nam preci vubec nevadi. No, dokazete si jiste predstavit, jakou to ve mne vyvolalo rekaci. Nejdriv jsem na nej naprosto vyjevene koukala a snazila se pochopit co mi to rika. A pak jsem ho, chudaka, zjebala neskutecnym zpusobem, za vsechny! A za vsechno!

Fotecky dodam...

Reims Johanky z Arcu

2006-03-08T20:49:00.000+01:00

Vinařské město Remeš leží v oblasti Champagne, zhruba hodinu jízdy od Paříže.
Dominantou tohoto historického města, ve kterém žije 200 tisíc obyvatel, je překrásná gotická katedrála, v níž se až do roku 1830 korunovali francouzští panovníci. Svou výškou přesahuje i pařížskou Notre Dame, ale byla poškozena za první světové války. A take je to misto aktualniho bydliste skotskeho dobrovolnika Kierana O'Reillyho, ktereho jsem navstivila v ramci objevovani Francie, a stravila tak prijemne odpocinkovy vikend...

Nejake fotecky

2006-02-23T21:43:00.000+01:00

od moji mile navstevy...

Longjumeau se Hance moc libilo :-)

a kulturni Centre Pompidou...

Tlakovy hrnec

2006-02-07T00:35:00.000+01:00

Dneska jsem mela ojedinelou prilezitost navstivit Operu Bastille, tedy obdobu naseho ND. Listek mi zaridil Marc diky jeho kontaktum snad se vsemi pracovniky v oblasti kultury. Puvodne jsem mela jit na nadhernej balet William Forsythe, ale tam uz nebylo misto. Takze nakonec to byla opera Bohuslava Martinu "Juliette ou la clé des songes" (cesky fak netusim) s textem nejakeho Francouze. No byl to fakt vopruz! Ja obecne nemam opery rada, ponevadz me vzdycky pripada, ze ty pevci tu krasnou hudbu nicej svym jecenim. Taky mivam pocit, ze zpivaji uplne neco jineho, nez hraje orchestr. Navic tomu nikdy nerzumim. V Narodnim me vzdycky zachrani anglicke titulky nad oponou. Tady nastesti byly taky, ve francouzstine, a jak jsem si vsimla, nebyla jsem jedina se zvracenou hlavou. Jediny, co se mi libilo, byl dirigent Jiri Belohlavek, moc sikovny pan a hlavne Cech! Nicmene jsem vydrzela jen do druhe casti, protoze tam byla zima a jsem nachlazena a tak vubec...

Zato cesta domu byla daleko dobrodruznejsi zazitek. Vzhledem ke zdejsi temer neexistujici nocni mestske hromadne doprave jsem byla nucena cekat na nadrazi na bus do Longjumeau 50 minut . Byla pekna zima, tak jsem zalezla do tureckyho fastfoodu, kterej byl jedinej otevrenej. Snad nemusim dodavat, ze vsichni lidi venku i uvnitr byli sami tmavi kluci! Dala jsem si caj a vsichni na me zirali, jako kdybych delala buhvijak zajimavou vec. Radeji ani nechci vedet, co si o me mysleli, ze jsem zac. Tak jsem si pro jistotu vyndala knihu a vyznamne jsem koukala na hodiny a smerem k zastavce, aby jako bylo jasny, proc tam jsem. No, vysledek byl asi jeste horsi, nez kdybych nedelala nic, ale to fakt nejde tvarit se nenapadne na takovymhle miste. Chlapci byli mili, porad mi prali dobrou chut (i kdyz jsem nic nejedla), ptali se, jestli mi nevadi kour a tak. Tak jsem najela na svoji obvyklou metodu, ze francouzsky umi rict akorat ze nemluvim francouzsky. No fakt jak kokot.

Kdyz uz jsem u toho kokota, to mi pripomina: Vcera Annick s nekym asi hodinu mluvila po telefonu a zniceho nic na me zacla kricet, abych "tomu kokotovi zastavila plyn". Ja, pripravena kazdou chvili zachranit lidsky zivot, jsem se snazila pochopit kdeze se ten nebohy mladik, co si chce vzit zivot, nachazi. Nakonec, kdyz pani domaci videla, ze je to se mnou marne, rozebehla se do kuchyne a ja jsem pochopila, co mela na mysli. Tak kdyby se vam stala podobna situce: la cocotte minute je papinak (pro mladsi generace tlakovy hrnec).

Zpet k nocnimu transportu - na zastavce se najednou objevila spousta lidi vcetne particky mladych, dosti rozjivenych cernosek. Ne ze bych znala hodne nadavek a vulgarismu vubec, ale jsem si jista, ze slecny je ve svem velice kultivovanem ustnim projevu pouzily vsechny. V buse na me pro zmenu zase pomrkaval nejakej arabsej vopruzak a pri vystupu mi do ruky vrazil letak RATP se svymi osobnimi udaji. Nechapu co tim chtel chlapec rici ;) , tudiz tady mate jeho cislo: Samir, +33 06 29 30 19 32

Saian Supa Crew

2006-02-04T17:23:00.000+01:00

Tak jsem poprve videla, ze mistni taky umi zakalit. Ve ctvrtek jsme byli s Hanou na Saian Supa Crew a bylo to fak hustyyy (jiny pridavny jmeno pro to fakt nemam). Sice jsem prvni pulku nic nevidela, ponevadz tam byli samy dvoumetrovy cerny kluci, ale v druhy pulce jsem si nasla misto na schodech vedle vozickaru z mistniho centra, tak jsem mela prehled jako nikdy. Kluci na vozickach parili uplne nejvic, jeden sice mohl hybat jen jednou rukou, zato toho vyuzil fakt naplno. Tak jsem rikala, ze jsem takovouhle veselou skupinku u nas nikdy nezahlidla. Jinak SSC nezklamali, hrali novy veci a meli to fakt dokonale propracovany, tak jsem se neubranila srovnavani s nasi scenou. Hana mi pak rekla, ze teda byla na lepsich koncertech nez tenhle, tak to uz si snad ani nedovedu predstavit! :-) Jen jedna vec mi o dost pokazila. Pivo tam bylo za krasne 3 EUR. Sla jsem si pro druhe, pan barman se jaksi nenamahal mi sdelit, ze pivo doslo, a beze slova mi natocil Desperados. Fujajbl, to bylo tak hnusny, zvlast kdyz jsem cekala uplne jinou chut. Takovy przneni, chutna to jak Fanta s pivem. A nam Frantici nadavaj za vinny strik!

Jedno faux pas na zaver: Resili jsme s klukama ve foyer slova jedny skupiny, uz nevim jaky, a ja jsem vysvetlovala, ze to nemuzu posoudit, ale ze jejich hudbu a beaty mam rada. Jenze slovo "la beat" (tedy vyslovnost, nevim, jak to pisi), znamena dosti vulgarne pohlavni styk. A znate takovou tu situaci, kdyz jako naschval vsichni zmlknou, kdyz rikate tu nejvesi blbost. Tak jsem presne tahle zahlasila na cele foyer: J'aime le beat". No kluci se z toho nevzpamatovali dodnes...

V tunelu

2006-02-01T12:06:00.000+01:00

Vzdycky jsem v metru chtela sedet u ridice, tak se mi to konecne splnilo. Vcera jsem nestihla dobehnout RER (vlak), kdyz jsem jela na kurz. Ten v opacnem smeru jede taky do centra, ale nebya jsem si jista, jak dlouho to trva, ponevadz mi jeden cernoch rikal, ze je to fakt dlouha doba. Tak jsem tam tak stala, zadychana jsem bezradne koukala, co mam delat. Pan ridic vystrcil hlavu z okynka, jestli mi nemuze pomoct. Tak jsem mu s funenim v kostce objasnila, jak se veci maji. Celej se rozzaril, ze s nim tam samozrejme taky dojedu a hned me pozval do predniho vagonu. Nejdriv jsem se lekla jestli to neni nejakej uchylak. Ale i kdyby byl, tak musel ridit, takze v pohode. A to vam bylo moc pekny! Linka C je vybudovana ze stare trati vlaku, vede pod Notre Dammem, Musee d'Orsay az k Eiffelovce. Taky jsem zavirala dvere, no jak mala Alenka.

Mraz v Parizi

2006-01-28T17:38:00.000+01:00

Tak zase zpet, Annick jsem privezla vino a ukazalo se, ze je jeji nejoblibenejsi a nostalgicky zavzpominala, jak ho vzdycky pili s manzelem. To ja vzpominam uz dneska na lidi ze skoleni, ponevadz to bylo fakt skvely, fajn lidi, bezvadni skolitele z organizace Concordia, kterou jsem v breznu taky kontaktovala. Kdyz to porovnam s tema kokama z MJC! Na zacatku pristiho tydne musim pozadat Marca o reunion, abychom si par veci ujasnili. Mezi jinymi i to, ze mi musi davat penize na jidlo o dovoleny. Dostala jsem od skolitelu materialy, tak pujdu do boje!

Jinak co se tyce Sommieres, po tom, co jsme se vsichni zotavili, se to pekne rozjelo. Porad jsme neco delali, vymysleli - prochazky, voleybal, vecer party v jednom salu z krbem, ktery jsme nahodou objevili, no proste super dny! Ani ta zla bakterie to nepokazila, i kdyz jsme se nedozvedeli, z ceho jsme ji ziskali. Dlouho to vypadalo na jededn syr, jenze tuhle analyzu jsem jim samozrejme vyvratila ja. Jih Francie fakt stoji za navstevu, uchvatna architektura Montpellier, starobylost Sommieres, atmosfera Nimes! Fakt bez chyby. Budu potrebovat par dni, abch se z toho vzpamatovala a uvedomila si, ze me zase ceka seda Pariz s protivnejma lidma.
Navic sem prisli ty vase mrazy! Dostala jsem par dobrych kontaktu, mimo jine i na jednu hospodu, kde se zaplati jen piti a pak se muze zadarmo jist, coz se muze samozrejme hodit i vam moji mili, kteri sem prijedete.
P.S.: V predeslych clancich jsou nove fotografie

Vsichni prezili

2006-01-25T22:39:00.000+01:00

a zkonstatovali, ze to byl urcite nejaky druh nove reality show. S tim, ze soutezici o ucasti ve hre nevedi.

Urcite by nebyl problem najit dva tri lidi do Vyzvy. Ale jinak jsou tu absolutne skvely vztahy. Nevim, jestli to je zpusobene vzajemnym drzenim pytliku na zvraceni, kazdopadne je to tu moc fajn a vazne nemam chut se vratit mezi Parizany. Zitra jedeme do Montpellier, tak to zase neco pekneho nafotim. Ale obavam se, ze nebudu schopna ty fotky vlozit na blog. Za ajnc to nejak nefacha a za cvaj jeden pocitac pro 13 tesknicich volunteru je malo, takze se tu na nej stoji fronta jak na pomerance.

Preji vam hezky vikend a bacha na otravena jidla. Casem pridam hlubsi analyzu toho, co zpusobilo nase tri denni hubnuti bez cviceni!

Epidemie

2006-01-23T15:11:00.000+01:00

Tak aby ten pobyt nebyl bez chyby, tak jsme se vcera pritravili nejakym jidlem. Po obede zacali postupne odpadavat lidi, v 1 hodinu v noci jsem zbyla jen ja, Spanel Oriol, Italka Selena a vrchni animator. Zavolala se pohotovost a nemocni odjeli na kapacky a na testy do nemocnice do Nimes. Ja jsem se pekne radovala, ze nic, ale ve 4h37 to zacalo. Pak jsem az do 8h rano v intervalech 5-20 min sbihala do koupelny (mame v pokoji dve patra) a bylo to fakt vesely. Z ubytovny je ted hotovej lazaret, program byl zrusen, tak se uvidi co dal. Na fotky nemam energii...

Lide

2006-01-22T19:03:00.000+01:00

Ja se bavim s lidma!!! A oni se mnou. Musim dat za pravdu Nickolasovi (francouzsky dobrovolnik v Cechach), ze jih Francie je opravdu naprosto jina zeme nez sever! Ale po poradku. Je nas tu 13 dobrovolniku, vsichni (az na dva posledni) jsou skveli:

Ja a Spanele: Oscar a Oriol

4 GER - se dvema z nich bydlim na pokoji, strasne fajn; 2 ESP a 1 KATALANEC (!) - kteri se vubec nechovaji "spanelsky", chodi temer na minutu presne, jsou aktivni a je tu s nima nejvetsi zabava; TURKYNE, ktera si u sve muslimske rodiny musela odjezd vybojovat a ktera se desi toho, ze za ni rodice prijedou, ponevadz je ubytovana s dalsim dobrovovolnikem - klukem; ANGLICAN, ktery vystudoval historii na Oxfordu, vypada typove jako princ William a chova se dle anglicke etikety; SKOT kteremu je 18 a je to strasny trdlo; MADAR, kterej je krizenec Fouska a Petera Bally (pro ty kdo znaji), (pro ty kdo ne) je fakt divnej, vypada na 40 a nosi pri sobe neustale obrovskou kozenou aktovku a konecne ITALKA, ktera je pro zmenu naprosto, ale naprosto tupa (az tady zjistila, ze bydli severne od Rima a ne na jihu, protoze se podivala poprve na mapu!!!!!) a bohuzel jako jedina bydli v mem regionu, takze jeden z bodu moji mise skoncil neuspechem, opravdu nemam potrebu se s ni videt. Naproti tomu dalsi bod je splnen nad plan.
>Zprava: animator Emanuel, turecko-spanelske souzneni a jihofrancouzsky temperament

Mame stesti, ze v Sommieres byl zrovna tento vikend "folk bal" - tedy klasicka vesnicka tancovacka, coz je ted na francouzskem venkove velika moda. Hudba i tanec maji francouzske, keltske a italske koreny, je to strasne vesely, pije se pivo a tak. I my jsme tancili, nejdrive jsme okoukavali a pote to zkouseli. Samozrejme, ze jsme nikdy neuspeli, ale zato jsme vymysleli vlastni kreace a stali jsme se pak stredem pozornosti vsech pritomnych. Vystupovala tam skupina takovejch strasne prdlejch zenskejch "Mal coiffee"(= spatne ucesane), ktery ale nadherne mnohohlasne a doprovazene jen vlastnim tleskanim a bouchanim zpivaly stare "oksitanske" pisne. Occitain je stary jazyk, kterym se driv mluvilo na jihu Francie a na severu Italie a Spanelska. Byl zakazan a temer vymizel, ale ted ho lide znovu objevuji.
Byl to zkratka moc fajn vecer a ja jsem si spravila obrazek o Francouzich.

Sommieres

2006-01-20T18:35:00.000+01:00

Zdravim ze seminare dobrovolniku z prekrasneho stredovekeho mestecka Sommieres. Prijela jsem prvni a jelikoz program zacina az v 7, kdy prijedou i ostatni, tak jsem se byla projit. Mestecko je uzasne fotogenicke, sama podloubicka, kamenne domy. Vice pozdeji.

A jaka radost, kdyz jsem objevila internet. Bydlime v takove, rekneme zvlastni, ubytovne, kde je vetsi zima nez venku. Koupelna je tez asi trochu z jineho stoleti. Ale to me vubec nevadi, ponevadz je tu fotbalek a prijedou kamaradi!!!! :-)

Most z 1.(!) stoleti

Nimes

2006-01-20T14:38:00.000+01:00

Koupila jsem si jizdenku tak, abych do Nimes prijela v poledne, abych mela cast si to tu pekne projit. Cesta TGV byla fajn, po leve ruce Provence, po prave Alpy, moc pekne pokoukani (jela jsem zady, kdyby nekomu pripadaly ty strany divne :-)) Na nadrazi naprosto nepochopitelne neni uschovna, coz me tedy naprosto narusilo plany. Ale rozhodla jsem se, ze jednou ten oooobrovskej bagl na zadech preziju a pochodovala jsem s nim. Info centrum bylo zavreny, ponevadz meli pauzu na obed, museum melo nejakou inventuru nebo co, takze jsem si to tu akorat prosla, udelala par fotek. Vzdycky jsem mela pocit, ze Nimes je docela velky mesto, ale je to tu fakt malinky. Ale takovy prijemny, je tu hodne studentu, kavarnicek a tak. Tady mate par fotek a ja jdu k autobusum cihat na dobrovolniky!!!

Postrehy

2006-01-19T20:10:00.000+01:00

Francouzi ZASADNE necti pravidlo "nejdriv se vystupuje". Jsou fakt jak ovce! Zvlaste na velkejch prestupech se vzdycky dvacet lidi hrne dovnitr, kde uz tak neni misto, nez aby ty lidi nejdriv nechali vystoupit. Tudiz to trva dyl a vsichni do sebe strkaj a uchylaci pak maji moznost se poradne prilepit. Dneska uz me to tak dozralo, ze jsem se v davu energicky zastavila, otocila a tomu kretenovi dala ranu do bricha! Pak jsem si teprve uvedomila, ze kdyz je nenormalni, tak i jeho reakce by mohla byt abnormalni. Nastesti se radeji rychle ztratil.

Dnesni francouzstina byla velice zabavna, ponevadz jsme delali cviceni, ve kterem se nachazela veta s Faklafem Haflem (pro ty pomalejsi nas pan ex-prezident). Nase pani profesorka ve zkousce relativne obstala, a prestoze nebylo ve vete zmineno, ze je Cech, obratila se na me. Ale chvilku ji to trvalo, ponevadz nejdriv vyvolala Sambru (Turk), ktera chudinka nemela tuseni. Meli jsme totiz vymyslet vetu na: VH nestacilo........., ale musel........ . Ja jsem to teda taky moc nezvladla, protoze me v tu chvili nenapadlo nic inteligentnejsiho nez: Havlovi nestacilo byt jen znamym spisovatelem, aby se stal prezidentem, musel take tvrde bojovat proti komunismu. Nicmene pani profesorka byla nadsena, kolik toho vim, jakoze byl umelec a tak.

Drazi, zitra rano odjizdim do Nimes, kde, doufejme, potkam spriznene duse. A kdyz budu mit stesti, tak i dusi momentalne obyvajici Paris, ale to by bylo moc stesti najednou. Mimochodem, dostala jsem pozvanku od jednoho kluka na party Erasmaku, ktera se kona zitra vecer. No neni to k po.... ?

Prave ted mam permanence,

2006-01-17T21:29:00.000+01:00

tedy pracuji cca do pulnoci. Pokracuji v zadavani emailu do pocitace a fakt se bavim, co si lidi dokazi vymyslet za adresu. Predstavte si, ze bych mela adresu treba: pajina_sexualni-masina84@yahoo.fr anebo malakyticka_zelenatravicka@wanadoo.fr nebo taky maxikraska-medvidekpu@libertysurf.fr, dale pojd-se-mnou-do-pekla@aol.com ;-)))

Fakt reprezentativni!!!

Piprof Francoise a jeji zemepisne poznatky

2006-01-16T20:19:00.000+01:00

Dneska pani profesorka mela opravdu den D. Z jejich perlicek:

Ke me: "Tvoje metropole, to je Budapest, vid? "
Ke slecne z Koreji (ma strasne slozity jmeno): "Rekni mi nejake vase typicke zvyky, co jsou v Japonsku jine nez jinde na svete"
Ke Kenjimu (Japonec studujici management): "Umis nejake karate nebo tak neco? Vsichni tam u Vas prece neco takoveho umeji."

Na zaver nam s ulicnickym vyrazem ve tvari prozradila, ze Francouzi nejsou moc silni v zemepise. No,....nejsou.

Bandon Story: Second Impression
Protoze se vam to tak libilo, zde mate stranky: http://www.fkmjc.zizkov.org/view.php?cisloclanku=2005120801 kde najdete dalsi prispevky Mariany a jejiho manzela. Enjoy it!

Tak jsem sla na prochazku

2006-01-15T23:11:00.000+01:00

protoze bylo strasne krasne, svitilo slunicko, ptaci peli. Znate takovou tu vuni jara? Tak presne tak, jen to presunte na leden. Sla jsem pesky do vedlejsi vesnice Ballanvilliers.Nikde nikdo, protoze Fracouzi maji nedele neco jako Zide sabat (no mozna ne jenom nedele). Obcas jsem potkala rodinky na kolech, roztomile pary duchodcu drzicich se za ruce a tak, no bylo to pekne. Az na to, ze jsem sla zase sama a tak jsem aspon premyslela o zivote a tak, dokud jsem neslapla do obrovskyho ho..., ktery mi tu atmosferu docela narusilo.

Mimochodem netusite nekdo co je to za strom?

Aktivity prichazeji

2006-01-13T21:52:00.000+01:00

Dnes jsem se poprve zucastnila lekce Modern Jazz. Na Janu z Dance Perfect to teda nemelo, ale bylo to fajn a svuj ucel to splnilo. A tak, mily Vladimire a Petre, se vratim jeste krasnejsi nez driv.
Francouzstina byla ve ctvrtek tez fajn, protoze nase piprof zrejme onemocnela a byli jsme spojeni se skupinou stredne pokrocilych. Je jich tam asi 8 a vyucuje to takovy sympaticky, ale razny frantik. Byla sranda sledovat, jak ovsichni, ale opravdu vsichni se chovali presne dle stereotypu dane zeme. Spanelka prisla v klidu o dvacet minut pozdeji a asi deset minut pred koncem se zacala v poklidu oblikat, jakoze konec brzy prijde. Japonky uz tam sedely pripravene asi 15 minut predem a ve volnych chvilich se venovaly studiu slovicek ze slovniku. Rusky, prestoze byly docela fajn, se neustale nadrazene na neco vyptavaly bez toho, aby pockaly, az profesor domluvi. American zvykal zvykacku, pil Colu a ani vzdalene netusil, do jake skupiny zardit slovo "tcheque", tedy cesky. A ja jsem vazne uvazovala o tom, ze se necham dobrovolne sesadit a prejdu k nim, protoze v ty nasi skupine je to jak cekarne u zubare. Byla tam i Japonka Sayako od nas, tak jsem se dozvedela, ze ji je 31 (vypada tak na 15 let) a v Parizi je rok. Chodi jenom na tyhle kurzy a vsechno si plati z toho, co vydelala predtim doma. Nejak si nedovedu predstavit, jak moc bych musela pracovat, abych si v klidku mohla zit 2 roky v Parizi a platit si kurzy na 750 EUR na 3 mesice.
Dokonce i v praci uz mam napilno. Dostala jsem za ukol vlozit do Outlooku e-maily vsech cca 1200 clenu. To se jevilo jako ukol vcelku bezproblemovy do te chvile, nez jsem otevrela kartoteku. Takovej bordel jsem v zivote nevidela! Taky to musim delat v kancelari u Emanuelly, takze na to pres ten kour ani nevidim. S Hanou jsme se shodly, ze je Emanuella divna a divnejsi, tak me fakt tesi, ze zrovna ona je moje mentorka! Rozhodla jsem se tedy nemit zadne problemy. Coz zase neni uplne spatny napad, ne?

Bandon Story: First Impression

2006-01-12T11:04:00.000+01:00

Ponevadz je tu trosku nuda, rozhodla jsem se zverejnit druhy prispevek. Tentikrat jde o Marianu, moji spolubydlici ze skoleni, ktera se ve svem, dle svych slov velmi pokrocilem veku (tedy tesne pod horni vekovou hranici EVS), rozhodla odjet do Irska se svym manzelem. Voila:

Abychom předešli veškerým dohadům a případným nedorozuměním, chtěla bych na úvod svého vyprávění podotknout, že na svou Evropskou dobrovolnou službu (dále jen EVS) do irského Bandonu jsem opravdu odjela dobrovolně. Stejně tak dobrovolně se mě jal doprovázet můj drahý choť, kterého opravdu nikdo nenutil, a učinil tak jen a pouze ze své dobré vůle (z toho plyne, že ne vždy je dobrovolník odvozen od slov dobrý a vůl). Dva dny před naším úletem jsem se dozvěděla, že budeme poprvé za tři a půl roku našeho manželství a sedm let našeho láskyplného vztahu bydlet SPOLEČNĚ a ještě k tomu úplně SAMI. To ve mně vyvolalo obavy, že se po deseti měsících vrátím do Čech s razítkem „divorced“ v pase. Všechny, kteří mají slabé srdce, uklidním tím, že zatím nám to klape skvěle, takže to vypadá, že se vrátím už po devíti měsících a v pase budu mít 50 cm navíc. Naše původní představa byla bydlet v hostitelské rodině a poznat tak lépe zdejší zvyky a obyčeje. Všechny hostitelské rodiny však poněkud překvapivě odmítly poznávat vzlyky a obličeje manželů Klementových. Fakt, že si budeme muset zařizovat byt v Irsku a za eura, naprosto změnil můj žebříček hodnot a do svého kufru, který mohl vážit pouhých dvacet kilogramů, jsem začala balit mnohem praktičtější věci, než je oblečení. Zavazadlové limity se mi bohužel dodržet nezdařilo. Místo dvou dvacetikilových hold lugagge a dvou hand lugagge jsme si s sebou na letiště přivezli jeden pětadvacetikilový a jeden dvaadvacetikilový kufr, dva sedmikilové batohy, jeden náctikilový příruční kufřík, notebook, igelitku Electro World se čtvero botama a bochníkem sedlčanského chleba, který vydrží až týden měkký, a jako bonus igelitku TENA s kamerou a spacákem. Při každé rentgenové prohlídce se sice sedlčanský chleba vykutálel z Electro Worldu, ale důležité bylo, že ani v Praze ani v Londýně jsme za naši nadváhu nedopláceli ani korunu ani penny. Po příletu do Corku nás na letišti čekal TJ (tj. Timothy Joseph), generální sekretář YMCA Bandon a můj koordinátor, který nás i s bagáží naložil do své luxusní Octavie, ve které jsme absolvovali večerní sightseeing tour s výkladem TJ v AJ i IJ. V jejím závěru jsme navštívili podnik mně velmi blízký – Tesco nonstop – kde jsme nakoupili základní potraviny a na TJ’s recommendation také spoustu čistících prostředků na vyšperkování našeho bytečku, který TJ viděl den předtím, a tudíž usoudil, že ho paní domácí za jeden den nestačí moc vygruntovat, kor když v něm předtím tři měsíce nikdo nebydlel. Když jsme po desáté hodině večerní zaparkovali před domem, nemohl se TJ paní Lilly Ross neither dozvonit nor dovolat, a tak jsme postávali na ulici, já s tousterem a Kléma s rychlovarnou kettle, které nám TJ zapůjčil z YIC. Kolem nás postávaly hloučky mladých lidí z přilehlých klubů a hospůdek, kteří v té zimě dopláceli na svou nikotinovou neřest. Od nedávné doby totiž po celé zemi platí zákaz kouření uvnitř pubu. Asi po čtvrt hodině někdo vykoukl z našeho budoucího okna a poté nám přišel otevřít sluha z Adam's Family. Zjistili jsme, že je to náš pan domácí, avšak díky jeho chrochtohuhňavosti a naší bídný angličtině jsme mu nerozuměli ani slovo, takže veškeré jeho vysvětlování ohledně topení, ohřívání vody apod. vešlo v niveč. Raději jsme mu vysolili první nájem, tj. 390 EUR, a šli se podívat do obýváku a ložnice, kde nás ještě celá zpocená po celodenním úklidu přivítala paní domácí, které jsme opět nerozuměli ani zbla, tentokrát z toho důvodu, jak nás TJ upozornil, že používala mnoho slangových výrazů. Náš 2+1 o ploše 30 m2 zabírá celé druhé podlaží třípatrového domu na Kilbrogan Hill a vyhlíží na jihovýchod a severozápad. Z kuchyně máme spectacular view na katolický kostelík a přilehlý hřbitov a z bedrumu a livingrumu je opět jako na dlani o něco méně spektakulární kostelík a jakási zemědělská pevnost. Ale zpátky dovnitř, ven, dovnitř… Interiér bytečku nás – Marianu, Klému, TJe – věru mile překvapil. Paní Lilly se plácla přes kapsu a kromě nových závěsů a cupboardu nám zakoupila manželskou postel s kompletní výbavou lůžkovin a lovely povlečením. Naším velikým nedostatkem je ale nedostatek věšáčků. První noc v našem novém hnízdečku lásky jsem nemohla dospat a dočkat se úklidu. Dle rčení „One today is worth two tomorrows“ jsem již od časného rána jako divá čistila, leštila, umývala, omývala, pucovala a vybalovala, zatímco má horší polovička se povalovala a probudila ji až vůně nedělního brunche. Po vydatné krmi jsme se vydali do jednoho z místních shopping center porovnat ceny s teskáckými a co nejpříznivěji zde zakoupit kuchyňskou výbavu. Jmenujme například výhodný duopack pekáč s pánví či super value balíček 3v1 kvedlačka-vařečka-naběračka. Žádnou ze zakoupených vymožeností však nemůžeme důstojně pověsit, protože velikým nedostatkem je nedostatek věšáčků. Po víkendu i v Irsku přišly všední dny, během nichž jsme poznávali město, jeho život, atmosféru, přívětivost zdejších lidí a hlavně veškeré slevy a akce místních supermarketů. Kléma obcházel město a prověřoval možnosti zaměstnání, dokonce jsem ho ukecala, aby sháněl i jiný pozice než v pubech, barech, innech a pivovarech. Dnes nás venku zastihl déšť, což je velice nepříjemné jednak proto, že v bytě máme takovou zimu, že v sobotu večer zmáčený ručník je dodnes mokrý (today is Thursday), a ještě navíc naše svršky nemůžeme nikam zavěsit, jelikož naše domácnost trpí velikým nedostatkem věšáčků.

Tak, snad vas to pobavilo tak jako me...

A zase daleko

2006-01-10T22:10:00.000+01:00

od domova. Tech 1180 km se zda jeste vic po mem pobytu v Ceskoslovensku, jak by rekli mi francouzsti pratele. Let probehl az na nekolik turbulenci uspesne. Aby ne, kdyz jsem se rozvalila pres vsechny tri sedacky. Na letisti me cekal pan reditel, ktery kupodivu nasel muj dopis v hore papiru na jeho stole. Dokonce mi ihned predal novou tramvajenku, no malem jsem omdlela udivem. Ted uz jsem fakt drsna, ponevadz mam magnetickou kartu "Navigo". Staci jen priplacnout tasku, ve ktere tu kartu mam na turniket, pip a muzu projit. No ale abych Marka zase neprechvalila, tak samozrejme zapomnel na sek na kurzy francouzstiny. Takze jsem si je vcera musela zase trosku vydupat a odpoledne jsem absolvovala prvni hodinu. Vesekere moje nadeje na seznameni se s nekym normalnim se rozptylily hned pri otevreni dveri ucebny cislo 15. Spolecne se mnou jsou tam dva Japonci a Turkyne. Japonci jsou proste Japonci, vubec jim nerozumim (a myslim, ze ta profesorka taky ne). Porad se usmivaji a uhihnavaji a cekala jsem, kdy vytahnou fotak a zacnou fotit. Jsou mili, ale myslim, ze bychom asi nenasli spolecne tema hovoru. Turkyne je tez sympaticka, ale je ji asi 40 a je vdana za nejakeho svacarskeho byznysmena, ktery je v Parizi pracovne. Tak zase nic, jedine ze bych ji hlidala deti :-)
Jinak co se tyce pracovni moralky, nic se nezmenilo. Cekala me tady hora informacnich letaku na rozeslani. Lepe receno pulku udelala cela slavna equipe behem celeho (!) minuleho tydne a me stacilo pul dne abych udelala zbytek.
Na porade se resil zakaz koureni v prostorach MJC. Vzledem k tomu, ze ze vsech zamestnancu nekourime jen 3, je foyer a moje kancelar neustale v mlze. Moje flegmaticka mentorka Emanuella s cernymi zuby malem vyskocila z kuze, kdyz ji rekli, ze bude muset chodit ven. Posledni kapkou do more jeji nasranosti bylo, kdyz jsem rekla, ze me to taky vadi. Takze od pondelka plati zakaz koureni ve stredu, kdyz tam jsou deti, a ja budu prestehovana do predni kancelare ke klukum a budu se delit o stul s Arim, nasim technikem ze Sri Lanky. Nevim, jestli je to zrovna vyhra, ale alespon usetrim plice nekolika desitek cigaret denne.

Zdravim vsechny verne ctenare a omlouvam se za mensi pauzu! Co se tyce meho projektu, uskutecni se az v cervenci, tak vy, kterych se to tyka, s tim pocitejte. Budeme zadat o grant Evropskou komisi, tedy ten samy zdroj, ktery plati moji EVS. Informace dostanete vcas...

Zase doma

2006-01-06T14:02:00.000+01:00

a moc se mi tu libi. Lide pracuji, piji pivo a vubec je to tu nejaky zabavnejsi. A uz zase nic nestiham, takze si svoji "dovolenou" uzivam v poklusu. Omlouvam se vsem, kterym jsem se neozvala, pac mam porad prolepenej mobil u ucha a internet mi nefunguje a tak, znate to. O vikendu jedu do huor a la Krabicka a pak zpet. Tentokrat by mi ani nevadilo, kdyby ty letadla nedostaly povoleni k odletu...

Česko je pod sněhem, Ruzyně uzavřena pro přistání (novinky.cz)

2005-12-29T10:08:00.000+01:00

no tak to mi ani nerikejte, ja chci k mamince...! Zvlaste pry v rannich hodinach.

Ale tady je taky veselo. Napadly asi 2cm (!) snehu a do ulic okamzite vyrazily mohutne pluhy. Kdyby to nechaly bejt, tak to stejne do pul hodiny roztaje. Je zajimavy, ze zrovna v teto oblasti jsou tak rychli a pracoviti.

Dale jsem vcera na zastavce pozorovala slecnu, ktera prisla ke svemu "zapadanemu" auto. Vyndala si temer armadni vyzbroj a pustila se do odstranovani snehu. Zacala od pneumatik, svetel a blatniku postupovala smerem nahoru, pricemz si zahazela jiz vycistena mista, a tak se k nim vztekle vracela. Vrcholem bylo, kdyz se vydrapala na kapotu a smetackem hrnula snih ze strechy. To uz jsem opravdu mela chut ji vysvetlit, ze autu snih vubec nevadi a cela ta 15ti minutova procedura byla zbytecna.

A do tretice: vcera mel prijit na veceri Romain, ale rodice se omluvili, ze ho v te ukrutne zime nechteji brat ven (je tak 0°C maximalne). Tak doufam, ze se otepli, jinak to dite do jara neuvidim a kdovi, Frantici jeste vyhlasi zakaz vychazeni!

Zranice - tentokrate vanocni

2005-12-26T12:12:00.000+01:00

ale pekne poporadku:

24. byl den priprav. Annick varila, pekla, krajela, michala i presto, ze ji bylo blbe. Ze ji pomuzu jsem si musela vydupat! Vecer prisli synove svobodni - Benoit a Germain a byla takova lehka vecere: krevety, krabi kulicky a luxusni losos. Predstavila jsem si bratry Kac, jak by se tento vecer uchylili k chlebu s maslem. Pote jsme pripravovali krutu. Tedy spise vyklesteneho kohouta, jak jsem se pozdeji dozvedela. Plni se mletym masem s cibuli a petrzeli a pak je nutne ho zasit. Ja a Benoit jsme se do siti pustili s chirurgickym nadsenim a pacientum poskytli nalezitou peci. Krome siti utrob jsme transplantovali i jine casti tela a zdarma jsme provedli plastickou operaci obliceje.

Protoze jsem jako mala byla velice inteligentni ditko, uvedomovala jsem si problemy spojene s enormnim narustem poctu obyvatel zeme. Proto me desila predstava, ze to ten Jezisek do Cech jednou nestihne a ja budu bez darku. Ale i tentokrat to zvladl a pres noc zmaknul Francii i ostatni staty, kde si darky davaji takhle podivne rano. Jeste se nabizi druha moznost, ze tento rajon ma na starosti jina spolecnost, tedy Pere Noel SARL, takze si praci rozdeli. To bych ale musela byt extremne hodna, abych byla za tak kratkou dobu ocenena tolika darky!

Jak to tedy probihalo? V deset hodin prijeli vsichni potomci se svymi zenami, muzi a pritelkynemi, z nichz nekteri vzali i sve rodice, takze nas tam bylo asi 30. Vsichni se vrhli ke svym hromadkam a zacali chaoticky rozbalovat. Nejlepsi byl 85 lety deda Marcel ve svetriku Lacoste, kteremu se strasne klepaly ruce, ale presto se s detskym nadsenim rozbelhal k darkum a jal se trhat papir. Na konci teto bitvy byla vyhlasena burza darku, kterych vlastnil majitel 2, pripadne i vice kusu.

Obed byl opravdu delikatesni! Predkrm losos, susena rajcata, ruzne druhy pastik a rolad. Dale prisli na radu ustrice a sneci - pri teto prilezitosti jsem je naucila rikat, ze jsou sneko a zabozrouti, coz se jim moc libilo. V teto chvili jsem byla uz plna a nedokazala jsem si predstavit, ze bych do sebe vpravila neco dalsiho. Ale jak se rika: "Kdyz se chce..." . Takze jsem zvladla jeste krutu, zeleninu, livanecky, vanocni polena (neco jako rolada, ale milionkrat lepsi) atd. atd. Cela zranice trvala asi 5 hodin. Pak jsme hrali spolecenske hry, to bylo fajn. Vecer prijel Romain, tak jsem se dobrovolne stala chuvou a detailne jsme prozkoumali jeho darky. Nejvice ho zaujala knizka o krtkovi, ktery se snazil zjistit, kdo se mu pokakal na hlavu. A zaverem se pokakal sam Romain. Asi v 7 hodin zacali znovu nosit na stul, ale toho jsem se odmitla zucastnit. Pak uz vetsina odjela, zbytek lehce poklidil a pustili jsme si druhy dil L'Auberge espagnole (v cestine Erasmus a spol.). Chlapci si otevreli ceska piva, ktera dostali pod stromecek a byla pohoda...

Zaverem nekolik portretu:

Vlevo: dcera Gaelle (ted volala, ze se ji v dubnu narodi kluk). Vpravo: Germain (jeden z dvojcat)
Francouzka Sandra resi africky hlavolam, velice aktualni tema...

Vlevo: syn Martin, pritel Sandry
Vpravo: Annick a tri sladka polena

Fotecky

2005-12-23T19:12:00.000+01:00

Pan reditel Marc Verhaverbeke pri vanocni oslave
Emanuelle (mentorka), Yollande (uklizecka) a Ari (neco jako technik, na podrobnosti se zeptejte Stepana :-)
Foto pro Petu
NT v akci u Louvru

Jardin Tuileries

Agent FBI opustil Pariz

2005-12-23T18:14:00.000+01:00

autobusem spolecne s polskymi obyvateli ovesenymi zbozim vseho druhu se slovy: "To si radeji fotak vezmu k sobe". Dnesek byl trochu stresujici, nebot Stepanek v 11 hodin zjistil, ze autobus neodjizdi po 16 hodine, ale jiz ve 14h00, takze jsme museli vypustit nekolik nebo presneji receno vsechny body naseho dnesniho programu. Rano vypadalo asi tak, ze jsem behala a varila a pripravovala kureci bagety do autobusu, zato Stepik si nenechal poklidne rano nicim narusit, tudiz jsme vysli z domu se znacnym zpozdenim. Vcera jsme se shodli, ze Pariz je absolutne nefotogenicke mesto. Ja, jakozto absolutni amater jsem si netroufla tohle tvrdit a nedostatek povedenych fotek jsem prikladala sve neschopnosti. Ale kdyz uz to rekl i Stepik, ktery zde 3 dny bloudil s fotoaparatem! Dnesni odpoledne ale objevil nove tema a to metro. "To jsem ale debil, ze me to nenapdalo driv," a jal se fotit behem naseho zbesileho presunu na autobusove nadrazi Eurolines. Velmi ho zaujali urychlovaci pasy, kde vyfotil jakehosi cernocha a pote se rozbehl za mnou, nebot jsem se diky zminenym pasum dost vzdalila. Cernoch evidentne ve Stepanovi nepoznal slavneho NT a fotografuv uprk mu jen potvrdil jeho nekale umysly. I dohonil nas, aby se zeptal, proc ho Stepanek fotil. Nastesti se cely incident obesel bez vaznejsich nasledku, oba prezili (fotograf i fotoaparat).

Musim zase pridat nekolik komentaru ohledne organizacnich schopnosti mych nadrizenych: Do konce prosince si musim zaridit jazykove kurzy a novou tramvajenku (povsimete si prosim osoby JA, ne ONI!). Uz tyden jim kazdy den pripominam, ze je treba mi vypsat seky. Sek na jazykovy kurz je 540 EUR a registracni poplatek 50 EUR. Ve stredu jsem dostala sek na 350 EUR. 590 se nerovna 350. Je to pry na kurz uvedeny na letacku nize (= pro au-pairky). Ale ja nejsem au-pairka! Vysledek: samozrejme jsem se do tohoto kurzu zapsat nemohla. Kdyby se jednalo o moje penize, zkusim je premluvit, ale takhle at pekne vysoli penizky na ten drasi kurz (ktery bude jiste kvalitnejsi a hlavne bezi i pres prazdniny, narozdil od toho pro au-pairky). Nastesti slecna v sekretariatu byla hodna a chapava, nechala me napsat test a sek mam pry prinest az na prvni hodinu. Evidentne ctyrprocentni pan vyucujici me po pohovoru zaradil do skupiny avncés, tedy pokrocili. Muj mluveny projev ho ocividne prekvapil, potom co cervenou tuzkou preskrtal vetsinu mnou vyplnenych odpovedi v testu to vypadalo, ze pujdu do zacatecniku. Ach ta gramatika! Co se tyce tramavajenky, pani za prepazkou se moc omlouvala, ale pry nemuze prijmout bankovni prikaz k prevodu od osoby, ktera neni majitelem uctu. Celkem logicke opatreni, ale tohle meli vedet v MJC! Napadlo me to, kdyz mi to davali, ale na to maji myslet oni a ne ja!!! Takze jsem nevyridila nic a nevim, jak to ted udelam, ponevadz pani ucetni ma samozrejme volno cele Vanoce a vlastne v celem MJC nebude nikdo krome uklizecek. A vubec, me je to jedno, ja to neplatim a kdyz jsou blby, tak at jsou blby! Jen se desim realizace projektu, ktery planuji, nebot takovym stylem bychom to asi nikam nedotahli...

Pajina "la bloquerisse" presente special guest de son bloque agent FBI Stephane de la République tchèque

2005-12-21T21:33:00.000+01:00

Takovejch cernochu jako tady za dnesek a vcerejsek jsem jeste v zivote nevidel! A nemyslim jenom ty, co jsem videl zivy, ale i ty, co jsem videl v televizi. A takhle drsny hopery jako tady u nas urcite nepotkate, to teda indy a wich je slabej odvarek proti tem gengstaz, co tu chodej houpavym krokem v metru.
moji agentskou historku uz znate, tak co bych vam jeste napsal? je to tu pekny, maj vkus, jsou tady pekny baraky, chodej pekne obleceny atd. zatim jediny, co me tu sere je jejich posrana klavesnice, ktera je zprehazena a pismenka jsou na ni uplne jinak nez na vsech ostatnich svetovych klavesnicich. clovek se musi strasne soustredit, kdyz pise a to me tak vycerpava, ze asi uz pujdu jist. s pajinkou jsem totiz uzavrel obchod, ze kdyz napisu neco na blog, udela veceri:). jeste, ze tu maj mycku, mine me i nadobi.

Agent FBI dorazil

2005-12-20T20:18:00.000+01:00

aneb Stepik si kupoval v Parizi legitimaci na socku a omylem si misto klasicke fotky zadal sranda fotku pro deti. Jelikoz to neslo zpet, tak byl nucen vybrat si mezi myskou, Mickey Mousem, Kacrem Donaldem a agentem FBI, ktery zvolil jakozto nejpouzitelnejsi. Navic zapltil 2 x 2 EUR, protoze mu vyprsela lhuta. Tak doufam, ze to nebudeme muset vysvetlovat nekteremu z prisnuch francouzskych cetniku. Pokud mate zajem, jiste vam po navratu svuj policejni prukaz za 120 korun ukaze.

Potom co Stepik v celku bez problemu dojel do MJC, vydali jsme se do rue Normandie. Kacena prostredni se zamiloval do naseho baracku. Odpoledne jsme sli na romantickou vychazku po Parizi, jakozto spravni turiste se nechali vyfotit u Ajfelovfky a pak jeli domu pekne si narvat briska. V pristich dnech ocekavejte reportaz Parizske predmesti ocima NT

Report

2005-12-18T03:02:00.000+01:00

Bylo to vazne super! Az na takovy maly detail, ze prislo fakt malo lidi. Ted mohou s konecnou platnosti ric, ze Frantici jsou fakt divny...To je furt faire la fete a skutek ukek! Resila jsem to tam s nekterejma a oni ze delaji hodne party na private. Coz chapu, kdyz to maji v hospodach tak drahy. Jenze doma nikoho novyho nepotkate. A to je prave ten problem, kterej uznali sami - ze si proste neradi mezi sebe pousteji nekoho ciziho. Zvlast ve meste jako je Pariz - skupinka cernochu raperu, rockeri, punkeri. U nas se to sejde treba v Crossu a je veselo, Orion nebo Dada Patrasova, fotbalek si klidne zahrajem, pivko vypijem atd. a je pohoda. Ten koncert stal 6 EUR s jidlem a pitim zdarma! Vite co je pro Francouze 6 EUR? To je jak koncert za 50 korun u nas! A s tou zranici, to bych sla i na sraz duchodcu KSCM, za ty penize! A lidi do zacatku treti skupiny sedeli, zadnej pohyb, nic.

Vystupovali tam tri skupiny, prvni takovy rockeri s DJem - vazne dobra kombinace, druhy ska a treti, TRETI NOUROU - nemam slov. Typek ze Senegalu s Francouzema, africka hudba s mixem ska, hip-hopu, reggae, proste SKVELY!!! Elhadj - zpevak, dvoumetrovej niga s medovym hlasem, kluci za nim meli vsechny typy bubnu, ktery existuji, plus dalsi bimbatka a chrastitka, texty vytecny, nadhera! Az jsem uplne zapomnela, ze mam byt taky za barem a obcas se s holkama vystridat. Moc se jim u nas libilo, hlavne pry ta moje prezentace ;-) je zaujala, naucili se jako jedni z mala, co v MJC kdy byli vsechny cesky slova, ktery jsem tam napsala.Pak pekne zvorile dekovali za kazde piti a zdravili "aoj". Nakonec jsem jedina z cele nasi slavne organizace dostala od kazdyho bisous, tak jsem cela blazena a jdu spat! A ponevadz jsem tu sama, tak kdybych se na delsi chvili odmlcela, tak zavolejte cetnikovi de Funesovi, aby vyhlasil patrani...

P'tit Boeuf

2005-12-17T17:30:00.000+01:00

Tak dneska vecer se to rozjede, aspon doufam. Bude to koncert tri skupin, od rana pripravujem a varime a instalujem a tak. Sice budu za barem, tak nic neuvidim, ale aspon uslysim. Ocekava se prijem az 150 osob!!!

Jdu michat brambory...

No a ted uz vazneji

2005-12-16T22:22:00.000+01:00

V praci se nejakym zvlastnim zpusobem rozbil hlavni pocitac a protoze ty kokoti nemaji zalozni disk, tak hrozi, ze se ztrati vsechny soubory. Co je horsi - sedela jsem u neho zrovna ja, tak se citim dost blbe. Co je jeste horsi, ted jsme na jeden pomalej pocitac tri, takze uz vubec nemam sanci se na nej dostat. Co je nejhorsi: prace, ktera pro me ted je (a ze ji je konecne docela dost), je na pocitaci. Ja se tak NUDIM!!! Vcera jsem srovnavala seky od clenu podle krouzku, ktery navstevuji, tak aspon neco.
Na fotce vidite zleva: moje mentorka Emanuelle, zastupce reditele Eric (strasne fajn clovek s jugoslavskymi predky) a Samuel - animator, ktery meri asi metr 40 a strasne rychle mluvi.

Dneska to ale bylo fajn. Byla jsem s Marcem a Hanou v mistnim lyceeu, kde probiha akce "Contre la violence urbaine", pod zastitou MJC. Videli jsme velice zajimavy film z roku 2003 a pote nasledovala debata s mistnimi teenagery. Nekteri byli dost mimo, zvlast nektere slecny mely dost naivni nazory, ale jinak si myslim, ze to bylo dost prinosne pro vsechny vcetne me. V te skole jsem si pripadala trosku jak ve filmu Nebezpecne myslenky s Michaelle Pfeiffer.

Jinak v breznu prijede do Chilly Mazarin ceska pani malirka, jakasi Kveta ..., tak budu pomahat na radnici vse zarizovat a budu strasne dulezita :-) Uz se tesim. A dalsi skvela novinka - na konci ledna jedu na seminar dobrovolniku na jih Francie, do nejakeho mestecka kousek od Nimes. Navic jsem se dozvedela, ze jsou povinny mi koupit Carte jeunesse 12-25, se kterou budu mit 50% slevu na vlaky vcetne TGV. Brousila jsem si na ni zuby, ale 50 EUR se mi nechtelo investovat...

S Annick jsme dnes vecer mely Kurs vareni v Rue de Normandie. Predtim jsme udelaly skromny nakup za 100 EUR - jidlo pro dva na pristi tyden, zadne extra objemne zasoby. Jeniku omlouvam se, nemela jsem cas zjistit cenu paratek. Ale reknu ti to asi takhle: je to tu drahy, k.... drahy. Treba takovy chleba je kolem eura. No ale zpet k vareni. Byla to sranda, zase jsme vedly debatu na politicko-filosoficko-kulturne-ekonomicka temata, pricemz jsem Annick vyvedla z omylu, ze Ukrajina ted nebyvale prosperuje. Naucila me delat Ratatouille - naprosto delikatesni, ale jednoduche jidlo z rajcat, lilku, cuket, paprik a cibula a taky Vinaigrette - zalivka z oleje, horcice a citronove stavy, ktera se dava na salat, ale ja to zeru jen tak s chlebem a uplne mi to staci ke stesti. A uz jsem zase u jidla! Ale byl to velice prijemny vecer a jsem fakt rada, ze jsem zrovna u ni.

Tak se Pajina zamilovala...

2005-12-16T21:51:00.000+01:00

jmenuje se Romain, ma hnedy kudrnaty vlasy a nosi skejtacky kalhoty. Je strasne sexy, hlavne pri jidle, ponevadz ma omacku vetsinou az na cele. Nejdriv jsem odolavala, ale dostal me, kdyz moje jmeno zkomolil na Pajina, coz mi pripomnelo meho (ted jiz byvaleho) Stepanka. Ale hned ho opravovali, tak mi ted rika Lina. Strasne si spolu rozumime (rozumejte - mame podobne sirokou slovni zasobu). A ma rad klobasy! Problem je, ze je trosku mladsi a co je horsi, porad se obcas pokakava. Ale znate to, laska i hory prenasi a on je fakt nejvetsi broucek. Pro RENTeGO prikladam fotografie...

Galerie

2005-12-14T22:37:00.000+01:00

Fotky z kurzu "danse contemporaine" pro deti - to je neco pro me :-)

Tak jsem dodelala svoji prezentaci

2005-12-14T20:35:00.000+01:00

ale stalo me to fakt nervy! Ty dobrovolnice prede mnou to delaly treba 6 tydnu. A ja jak jsem takova hrr, tak jsem tam nekdy zustala i dyl, protoze se stridame 3 u dvou pocitacu a nechtela jsem pres den vyhazovat holky, ktery mely "dost" prace. Vsichni z toho byli paf, jako jestli nejsem cvok. Samy: "prends ton temps", jakoze casu dost. A v patek prilitnul Marc, ze s tim mam pohnout, ze je potreba delat jine veci. Chapete to? Kdyby rekl, ze je treba dodelat to tehdy a tehdy, zadnej problem. Ale kdyz mi ve ctvrtek reknou, ze s tim nemam spechat a v patek uz je pozde. Navic ze prej je toho nejak moc, ale me nikdo nerekl, kolik toho ma byt. Polka to delala mesic (!) a dala tam asi 4 obrazky Krakova + opravdu ty nezakladnejsi info a tim to haslo...No, organizace prace je fakt zajimava! Ale jinak se jim to moc libilo, udelala jsem tam i cesko-francouzskej slovnicek, tak se to ted vsichni uci. Nejvetsi problem jim dela "jmenuji se", vyslovuji to jako Jumanji (ten film...). No ale predstavte si, vcera jsem mela sluzbu na nasem baru (nealkoholickem!) a prisel jakysi Alexander, byvaly animator MJC, a spustil na me cesky! Uci se pry 5 let sam z knihy, protoze p*jednoduse miluje ceskou kulturu a jazyk a je to dlouha story (ze by nejaka l'amour?). Ma kamarady v Cechach, se kterejma se z casovych duvodu uz nestyka. Co se tyce gramtiky, mluvi fakt vyborne, perfektne sklonuje a tak. Bylo to pro vsechny pritomny Francouze takovy maly predstaveni. Vsichni tam stali a poslouchali nas, no byla to sranda.
To mi propomenelo, ze jsem byla navstivit ceske centrum. Jak mi Erik poradil, nachazi se v Rue Bonaparte. Jenze jsem tak nejak zapomnela cislo popisne. Ulice je dlouha, ale aspon se projdu, rekla jsem si. Hned u vylezu z metra jsem zaregistrovala ukazatel k madarskemu centru. Tak jsem zamirila timto smerem, ze to bude tez v teto lokalite, protoze znate to: Madari, Rumuni, Cesi, to je skoro to samy ;-) Vydala jsem se na cestu ocima hledajice (ted nevim, jestli je to dobrej tvar, omluva vsem zurnalistum) ceskou vlajku. Bylo jich tam spousta a jak vanul vitr, tak nesla rozeznat ceska od francouzsky! Dosla az na konec, kde jsem nasla to centrum madarske. Ta madarska vlajka vypadala taky dlouho nadejne, ale to bylo asi tim vycerpanim z dlouhe chuze. Mila slecna s ugrofinskym prizvukem mi sdelila, ze ceske centrum se nachazi presne na druhem konci ulice, tak jsem podekovala a vydala jsem se na vylet cislo dve. Cestou jsem se stavila v kostele St.Germaine, ktery patri mezi nejstarsi v Parizi, venovala neco malo sympatickemu zebrakovi a zapalila svicku za nas za vsechny, abychom se meli dobre. Ceske centrum vonelo vanocnim cukrovim, tak jsem tam zasla na WC a domluvila se, ze se muzu zapsat do knihovny a mediateky - za 5 EUR, opravdu lidova cena! Tak uz se tesim. A slibuju, ze hned po Novem Roce se zapisu i do knihovny francouzske!

Longjumeau

2005-12-12T21:07:00.000+01:00

Long = dlouhy, Jumeau = dvojce. Na mape to opravdu vypada jako prodlouzeny bratricek Chilly Mazarin. Mestecko je to velmi klidne, dole v centru jsou typicke domecky z okenicemi, boulangerie, patisserie apod. Dominantou na kopci je nekolik mensich bloku sidlist, zvanych Residence Coteau apod. Zvlastnosti Longjumeau je, ze sem vede trasa RER (tedy neco jako metro, prodlouzene na predmesti, objasnim pozdeji), ale jeho zastavka je na samem konci mesta. Cesta tam trva zhruba 30 minut a neexistuje zadny autobusovy spoj se zbytkem mesta, takze duvod jeji existence mi zustal jaksi utajeny.

Ted k obyvatelum. Jak jsem jiz psala, svoji pritomnosti zde jsem nekolikanasobne zvysila pocet bilych obyvatel. Do dnesniho dne jsem mela zato, ze mistni chlapci a mladici tim, ze vyrustali v civilizovane zemi, jaksi ztratili typicke rysy chovani techto narodu k divkam. Inu nikoliv! Nejdriv to byl Mohamad v autobuse, ktery nema pritelkyni, pracuje na letisti a chudak ma listek na nejakou party pro vsechny zamestnance letiste Orly a nevi co s nim. Plati totiz pro par a on nema s kym jit. Zitra pry za mnou prijde do centra a domluvime se. Dale to byl Fidza nebo jak, ze pry jsem moc roztomila a takhle krasnou holku v zivote nevidel. Tez nemel pritelkyni, ne ze bych se ptala. Poslednimu bylo asi 13 a ten se rovnou zeptal kolik mi je, ale toho jsem setrasla rychle. Jeste na me stihl zavolat, ze taky prekvapive nema pritelkyni. Ufff! Pro maminky a babicky radeji zduraznuji, ze to tady opravdu nebezpecne neni, jen budu muset nahodit azerbajdzanskou tvar = vyraz: nevidim, neslysim, jsem vdana a mam deset bratru, kteri nemaji radi, kdyz se bavim s cizimi lidmi.

Pro ilustraci prikladam fotografie klidneho predmesti

Lotyssko

2005-12-12T20:02:00.000+01:00

Vazeni, jeste pred vlozenim vlastnich postrehu jsem se rohodla zprostredkovat vam takovy maly vylet do Lotysska, aby to nebylo tak jednostranne. Dle hesla: "jiny kraj jiny mrav" kopiruji imejl od jednoho kamarada, dobrovolnika, se kterym jsem se seznamila na predodjezdovem seminari. Hezke cteni preji, stoji to za to:

YYYYYYYYsssssssss, tak jsme v hlavniim meste. Keemovee je to tu hustyy... Takze: Maame psa. jmenuje se Buba a nikoho neposlouchaa, takze naas nemusii mrzet, ze ani naas ne. Bydliime tak 7 km od vesnice na samote a do mesta je to tak 15 az 20. V chate s naama bydlej dve malyy deti - holka a kluk, pak dva chlaapci, jeden je vyleecenej alkoholik, toho druhyyho moc neznaame, ale je f kliidu. A pak Sarma, to je vedoucii projektu, ale ted je v recku. To je vylecenaa smazka. Hlavni je, ze nekdo z chaty je HIV pozitivni, ale nevime kdo, jen maame pri poraneni pouziivat rukavice. Pravidla jsou jen dve: NEPIIT A NEHULIT!!! Uz sem si zvyknul. Celkove sou lidi pohodovejsii, jakoze nikam nikdo nechvaataa, coz je pro naas probleem pri naakupech. VSICHNI PROSTE PREKAAZEJ, GRRRR. Naakupy jinak cajk, dostali jsme papiirek na danovy doklad a vsude ho ukazujem jak pitomci.
Jinak zas takovaa zima tu nejni, maame tak 3 pod nulou, ani tolik snehu tady nejni. Ale bydlime na malym kopecku, tak nekdy foukaa. Jinak celkove je lotyssko pomerne rovna zem, nejvyssii miisto je asi 380 m nad morem.
Kazdy tyden maame dve hodky anglictinu s 22-letou holkou, moc hezka nejni, ale je v pohode, da se s nii kecat, no... A zacal jsem si vsiimat tech malyych rozdilku, trebe bramborovou kasi miichaame el. vrtackou a naastavcem na maltu, baraaky jsou vetsinou neoohozenyy a zateplenyy zevnitr, vsichni topii drevem, tak se tu uzivii i spousta kominiikuu, elektrika je dost vedenaa venkem baraaku a spousta lidii ji prej krade. A vsichni sousedi si tu pomaahaj, mysliim tim ze ten pestuje fakt spoustu zeleniny, ten maa les tak sponzoruje drevem na zimu, ten maa pracku pro treba dvacet baraakuu atd... V mestech se o moc liip staraj o silnice a o chodniiky, ale naopak o vedlejsii cesty se nestaraa nikdo. Ale stejne tu nejni moc snehu.
15 - 18 jedeme na popriijezdovee skolenii, kde budou vsichni zimnii dobrovolniici v Lotyssku. Domluva bude urcite hustaa,uz mi z angliny hrabe, jednoduse fuck up da world.
Takze brouckovee a brouckyne opatrujte se mi tam v cechaach a piite i na me.
Peace a Piss

Charlie,Mop,Mlok a Colek

Tak co rikate, vtipny chlapec, ze... Pokud se Vam tento maly vylet libil, muzeme pokracovat dalsim dilkem, tentokrate z Irska...

Dalsi fotecky

2005-12-11T17:15:00.000+01:00

Prvni volny den

2005-12-11T16:36:00.000+01:00

Zjistila jsem, ze jsem si s sebou zapomnela vzit pruvodce Parizi. Takovy maly detail, ze. Aspon mate inspiraci na vanocni darek. Prosila bych nejaky podrobny, takove ty notoricky zname pamatky znam a pocitam, ze do Vanoc to budu mit zmaknuty...

V sobotu jsem se tedy vydala na prochazku po Elysejskych polich. "MHD" jsem tentokrat zvladla levou zadni, uvazuji o tom, ze napisu Pruvodce mladeho cestovatele. Bylo krasne, takze mi stacila jen sala, rukavice a dva svetry. Ja nevim cim to je, ale me je tu porad priserna zima. Jsem presne jako Spanele a Italove choulici se na Staromaku. Jenze tady se choulim jen ja, asi to bude tou vlhkosti bo co. Docela me pobavili ty dva bezdomovci (viz foto), kteri meli stejnou vybavu - perovku a spacak. Nevim, jestli to fasuji, ale vypadalo to fakt dobre a teple. Priste se jich zeptam...

Centrum je vyzdobene, prekvapive celkem vkusne, bez Peru Noelu. Vsechny stromy jsou umele zasnezene v duch: co nemame, udelame, ale vypada co celkem opravdove. Zasla jsem do nekolika obchodu, ale vsude bylo desne narvano, tak nevim, jak to udelam s darkama.

Co me udelalo nejvetsi radost bylo zjisteni, ze kazdy patek od 18h do 22h je Louvre zdarma otevren pro studenty -26. V ramci techto patku navic poradaji ruzne prednasky a workshopy, takze muj program na patky je jasny. Docela legracni, v Cechach se vetsinou patecni veceri venuji necemu uplne jinemu. Ale ty Francouzi jsou fakt divny. Je fakt, ze krome lidi z prace zatim nikoho jinyho neznam, ale co jsem se ptala, tak starsi lidi vecer chodi za kluturou anebo se vzajemne navstevuji doma a mlady chodi do McDonalda, je to normalni?! Je fakt, ze je to tu drahy, ale ne zase tak extremne, aby nemohli na jendo zajit. Jak ja se tesim na pivo!!!

Pro Natalku - hra s pytlikem od bramburku

2005-12-09T12:00:00.000+01:00

Nic moc, slibuju, ze nafotim lepsi :-) Mimochodem tahle fotka vznikla, kdyz jsem cekala na autobus, nebot mi ujel. Ostatne jako kazde rano, ponevadz jizdni rad je zrejme jen okrasou stanice. Tak jsem zasla do jednoho obchudku s "levnym volanim do zahranici", ktery provozuje usmevavy pan Arab. Ptam se, kolik to stoji do CR. Odpovedel ze netusi, ze je mozne volat jen do Evropy a Afriky. Ach jo...

Kultura

2005-12-09T11:10:00.000+01:00

Francouzi jsou neuveritelne kulturni. Nevim, jestli uplne vsichni, ale rozhodne se to neda srovnat s nami. Je tu obrovske mnozstvi divadel, ktera jsou porad vyprodana. Ja sama v sobotu uvidim uz treti predstaveni, cimz jsem za tyden temer prekonala svuj cesky prumer. Vcera jsme byli v Parizi na "Romeo a Julie" a byla to nadhera! Nejdriv jsem se trosku bala, protoze to melo byt pojato moderne a reziser je znam jakozto alternatvini. Sice jsem moc nerozumela, ponevadz zachoval tradicni mluvu, ale vzhledem k tomu, ze tohle Sejxpirovo dilo znam velice dobre, to ani nebyl problem. A hlavne, dobry herec umi hrat i beze slov a tihle byli sakra dobri. A jako dukaz, ze to bylo fakt super: uz kdyz jsem sla do divadla, mela jsem hlad, protoze jsem nevecerela. Predstaveni trvalo temer 3 hodiny a ja jsem si za tu dobu na jidlo ani nevzpomnela!

Co tady delam

2005-12-09T10:52:00.000+01:00

Fota z MJC: Divadlo, tanecni sal a foyer a nealko bar.

Jelikoz se mnozi dotazy ohledne moji prace, odpovidam hromadne: nevim. Ja fakt nevim. Ted dodelavam prezentaci CR, kterou potom placnu na zed ve foyer. Pripadam si trosku jako nastenkarka za minuleho rezimu, jen mi chybi takova ta papirova pismenka. Pekne jsem tam dala nase (a take skoro nase - viz komentare) umelce a politiky, mapu, a tak a doufam, ze aspon zamestnanci MJC budou od ted vedet, ze nepatrime ani k Rusku, ani k Jugoslavii! Uz jsem je dokonce odnaucila rikat Tchecoslovaquie. Teda skoro vsechny, pani uklizecka si to ne a ne zapamatovat! Dale jsem vytvorila maly cesko-francouzsky slovnicek a fakt se bavim, jak se tu vsichni snazi to cist. Mozna bych mohla vytvorit nejake humorne predstaveni.

Reknu vam, jak jsem stahovala fotky Prahy, tak se mi zastesklo. Na to se nejvic tesim, az prijedu do Prahy, a budu ji videt tak krasnou jako turisti. Neokoukanou, nevsedni...

Moje dalsi kroky se budou ubirat smerem k vytvoreni meho vlastniho projektu. Dobrovolnice z Polska delala vystavu soch, tak jsem si myslela, ze bych delala cesko-francouzske fotky (a tim padem oficialne pozvat i vas, kteri fotite). Reditel se nijak netvaril, tak nevim. Pristi tyden se budu ucastnit vsech kurzu, co MJC porada, tak budu vedet vic.

Rue de Normandie

2005-12-08T14:00:00.000+01:00

Nase ulicka
a nas domecek (moje okno vpravo nahore)

Tady obedvam

2005-12-07T11:31:00.000+01:00

momentalne tam sidli radnice a jakozto vazeny host mesta Chilly Mazarin mam obedy zdarma. Maji tam kazdy den oooooobrovskou misku Tabouléééé

Notre Damme

2005-12-07T11:09:00.000+01:00

Vcera jsem se rozhodla, ze uz nebudu cekat, az se nekdo uraci mi ukazat kudy vede cesta do mesta. Sice jsem nemela mapu, ale rikala jsem si, ze kdyz jsem z Prahy, tak to zase tak komplikovany nebude. A reknu vam, fakt obdivuju dobrovolniky, ktery jedou do takoveho mesta bez znalosti mistniho jazyka. Asi tak kazde tri minuty jsem se nekoho na neco ptala. Ta cesta neni nijak slozita, ale nechapu system, kdy nektery vlak stavi v kazde stanici, nektery ne a co mi uz vubec nejde na rozum - vsichni se tvari, jako ze je to jasny! Jsou tam sice jakesi tabule, kde sviti stanice, kam ten vlak jede, ale stejne je to divny.

Kdyz jsem se vitezoslavne blizila se svymi tmavymi spoluobyvateli k centru, uvedomila jsem si, ze vlastne nevim, kam jedu. Takovy ty Ajfelofky apod. uz jsem videla, muzea a galerie uz maji vecer zavreno...A protoze linka B jede k Notre Dammu, rozhodla jsem se Quasimoda jiz po nekolikate navstivit. Lidi, to vam byla krasa!!! Skoro zadny turista, vanocni atmosfera a hlavne tam zrovna probihal mikulasska mse, takze tam byl detsky sbor a varhanik a to teda byla Atmosfera!

Tak vam vsem preju hezkeho Mikulase...

Parizska predmesti

2005-12-06T13:50:00.000+01:00

Hned prvni den me Annick vzala na prohlidku mesta. S parizskymi predmestimi je to podobne jako v Praze: na zapade jsou ta lepsi, kde bydli bohati a slavni (napr. jako u nas Cernosice, Jevany a tak). Na severu a na vychode je nejvetsi chudina a je to tam pekne hnusny. A jih je takovy stred - stejne jako u nas Pruhonice, Psary apod. Samotne Longjumeau je klidne predmesti. Tak 89 % lidi, co jsem videla, jsou cernosi nebo arabove. Bydli v typickych francouzskych domeckach porostlych brectanem a jinymi vecmi. Je tu i par panelaku, ale samozrejme se nedaji srovnat s temi nasemi. A hlavne, tady v nich bydli opravdova chudina. Nechybi tu ani typicke male obchudky - pekarstvi, kvetinarstvi, ktere se zuby nehty drzi a celi konkurenci vsech Carrefouru a Auchanu. Hitem letosni vanocni vyzdoby jsou panaci Santaklausove, zaveseni u balkonu co oken. Je to naprosto priserny, ale ma to tu skoro kazdy! A ja se vzdycky leknu, ze nejaky dite pada z okna...

Mimochodem v Parizi jsem jeste nebyla, ponevadz mi nebyli schopni koupit legitimatici. Prodejna na nadrazi v nasem meste mela zavreno (proste jen tak zavreli...) a nejak jsem nepochopila, proc nemuzeme dojet autem na dalsi stanici. Kdyz to jde slozite, proc si to zjednodusit, ze! A sama si ji jit koupit nemuzu, to da rozum...

P.S.: obrazky jsou z Chilly...nepripominaji Vam tito panove pany z jine zeme? :-)

K Vasim komentarum

2005-12-06T13:32:00.000+01:00

Vlado: je mi lito, zadnou poradnou kocicku jsem jeste nepotkala. Ale az se to stane, hned ji vyfotim a foto obratem zaslu :-)

JenikuKa: bydlim v Longjumeau a pracuji v Chilly Mazarin. To se da najit v evropskym autoatlase. Hledej na jihu Parize, jihozapadne od letiste Orly.

Ef: v pohode, sice trosku valcim s penezma na jidlo a kurzem, ale snad se to vyresi. Ty holky prede mnou totiz neznaly ty smlouvy tak dobre jako ja (ja to znam od Stepana) a tak argumentuji tim, ze u nich to takhle taky nebylo. Jenze to me nezajima!

Setkani s Bilym Knirem

2005-12-05T21:09:00.000+01:00

aneb cekala jsem asi pul hodiny, behem ktere jsem stihla dojit s narvanym vozikem nejdrive na panskej zachod, protoze jsem nevidela pres tu bagaz, jestli je to panacek nebo panenka. Ven mi pomahali tri Italove a divili se, jak jsem ten vozik vubec do tech dveri narvala. Pak jsem ten samej proces zvladla i na toaletu damskou.

Pana reditele Marca jsem poznala hned, opravdu mel "grandes moustaches blanches". Cesta ze severniho predmesti na jizni trvala autem asi 45 minut a to nebyla zacpa. Takze kdo za mnou prijedete, pripravte se na minimalne 90 minut cesty "MHD". Behem cesty se me asi petkrat zeptal, co u nich jako budu delat. To me trosku prekvapilo, ponevadz jsem myslela, ze to bude on, kdo mi konecne sdeli, co bude naplni me prace dalsich 8 mesicu. Obrazek kulturniho centra MJC mestecka Chilly Mazarin viz vyse.

Cilem nasi cesty bylo moje bydliste - mestecko Longjumeau. Bydlim u pani Anick Urien, 65 lete velice sectele damy. Ma neuveritelny prehled, coz je u Francouzu velice neobvykle. Cely dum je plny knih a mezi jeji nejoblibenejsi autory patri Kundera a Kafka. A co je hlavni (Stepan promine): moooc dobre vari. Sice se to prilis neshoduje s mym dietnim planem, ale clovek si proste nemuze pomoct!

Znate to, kdyz holka bali

2005-12-05T19:36:00.000+01:00

To clovek veci pridav a pridava, pak odebere, pak zase prida a pak jak odebira, tak je toho furt moc. A pak prijde na letiste, trne co se stane, kdyz ma povolenych jen 20kg. A pak se na vaze ukaze 38kg a slecna s visackou CSA check-in desk oznami, ze kilo nadvahy stoji 100 Kc, ale ze je tak hodna a 8kg promine. A vy pak jdete a ten litr zaplatite. Proc ne, letenka stoji 2700, nejaka ta tisicovka navic vas nerozhaze...ach jo

Cesta pak probehne v poradku, pilot se jevi mirne opili, ale to nevadi, stejne uz letadla ridi autopilot. Je sice fakt, ze jsem trosku zapochybovala, kdyz jsme pristali, jestli si nespletl kontinent. Ale napis Charles de Gaulle jasne svitil a ja teda nechapu na co si ty pristehovalci furt stezuji. To ja bych na letisti pracovala hned!

Uvodem

2005-12-02T19:39:00.000+01:00

Vazeni a mili pratele, znami, rodinni prislusnici, zamestnavatele, ale i ostatni!

Zitra odjizdim do Francie v ramci Evropske dobrovolne sluzby. Pobudu tam minimalne dalsich 8 mesicu. Rada bych s Vami zustala v kontaktu alespon virtualne, a tak jsem si poridila internetovy denicek. Najdete zde zazitky ze zeme zabozroutu a tez nejake ty fotecky. A pokud se Vam to bude libit, nebo nelibit, piste komentare.

A bientot